3. etapa vlastivědné pouti

Kulturně vlastivědný spolek Království lašské

vás zve v neděli 14. června 2020 k účasti na 3. etapě vlastivědné pouti

„OKOLO LAŠSKA“ (nížina)

 Z Brušperka do Polanky n. O. V 8.24 autobusem MHD č. 12 z Frýdku do Brušperka (střed) (příjezd v 8.57), pěšmo cyklostezkou do Staré Vsi, zelenou značkou a naučnou stezkou kolem Proskovic do Staré Bělé a do Polanky k vlaku. Zpět přes Ostravu do Frýdku-Místku.

Pěší trasa cca 14 km

3-vyslap-2020-page-001

 

Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Kalendário na jaro 2020

                   
   Vážení příznivci,

vzhledem k pokračování Nouzového stavu – prodloužen (zatím) do 17. května, se další akce, které jsme naplánovali, neuskuteční:
 
30. dubna (čtvrtek): Pálení čarodějnic - Pařezový ráj v háji ve Frýdku (viz pozvánka)  

1. května (pátek): Lašsko-valašské setkání u Radegasta (12,00) s lašským králem a družinou  

1. května (pátek): Májové setkání na Palkovských hůrkách od 13 hodin (u Kociána) V 16 hodin   i s lašským králem a jeho družinou  

2. května (sobota): Brušperk - Folklorní městečko (festival)  

8. května (pátek): POCHOD VÍTĚZSTVÍ – Hukvaldy-Kubánkov-Olešná-Místek

16. května (sobota): Okolo Bašky cestička (po hranicích Bašky) start v 10 hodin parkoviště pod přehradou Baška

17. května (neděle): 5. etapa Okolo Lašska – Studénka-Bílov-Bílovec

30. května (sobota): Den vína v Bořeticích – od 11 hodin (za účasti delegace Království lašského)

30. května (sobota): DEN OBCE BAŠKA – od 13 hodin areál přehrady Baška  

6. června (sobota): Dětský den v zahrádce hostince U Čendy v Hodoňovicích


 
Snad se už sejdeme 14. června v Brušperku – při pokračování pouti Okolo Lašska...
 
 
 
 
Ve Skalici 29. dubna 2020                     

Zdeňa Viluš Krulikovský

král lašský

Oznámení

Vážení,

výšlap Okolo Lašska plánovaný na 26.4. se nekoná, odložen na neurčito...

Další akce - 1.5. Radhošť, 8.5. Pochod přes Palkovické hůrky zřejmě také. Bude oznámeno!

Zdeněk V. Krulikovský

Vesele Velikonoce

Vesele-page-001

(pro zvětšení klikněte na obrázek)

Odklad 3. etapy Okolo Lašska

Vážení,

vzhledem k závažnosti situace stran šíření nákazy Koronaviru překládám 3. etapu Okolo Lašska z 15. března na 26. dubna 2020. Vše bude stejně jako nyní - start v Brušperku, pak směr Proskovice do Polanky. Doufejme, že už to koncem dubna bude O. K.

Díky za pochopení.

Z. V. Krulikovský

Nové CD Ej koleda, koledička

 

 

Ej-koleda_krulikovsky_cd_booklet_jewel_4-str_str_4-1_01_cmyk-tisk_o-001_2

Ej-koleda_krulikovsky_cd_inlay_02_cmyk_01_navrh-001_4

Pro zvětšení klikněte na obrázek.

K dostání v knihkupectví Kapitola v Místku nebo na tel. +420 724 140 705.

Lašská hymna

Euroregion Velké Lašsko

tvoří rozsáhlé území, které etnograficky spojuje území Česka, Polska i Slovenska. Největší část Velkého Lašska tvoří Slezsko, jak české, tak polské, na české straně pak až k horám Radhošťským zvané Moravské Lašsko, v Polsku pak jižní pohraničí kolem slovenské hranice až k Bieszadám, na Slovensku příhraniční oblasti sousedící s Českem (Kysuce), a také s Polskem - od Hrčavy přes Oravu k Vysokým Tatrám, dále na východ až téměř k hranicím Ukrajiny.

Toto území bylo v dávné minulosti nazýváno Peršany Lachistanem, byzantskými letopisci (Konstantin Porfyrogentos) Bílou Chorvacií, která se rozkládala od západních Krkonoš až k Sanu. Všude tam má i dnes lidová kultura určitý okruh společných znaků, které jsou patrny zejména v nářečí a v hudbě.

Píseň vzniká na slově, vliv lašské mluvy se projevil v písních. Nepravidelná stavba, střídání dvoutaktí s trojtaktím, staré církevní tóniny - toto vše je pro rodokmen lašských písní příznačné. Odlišují se tak od muziky slovenské, polské, z moravského Valašska i z moravské Hané. Z hlediska především jazykového nebylo obyvatelstvo těchto krajin ještě v 9. a 10. století ani české, polské či slovenské.

Lachové (Lechové, Ljaši) byli obyvatelé neobdělané země, (lada, ljachy, lahy,ljechy) kteří se živili lovem a především pastevectvím. Původ jména lze takénajít v řeckém lex, t.j. obránce, strážce, nebo ve východní formě lach, lah(Allah) - pastýř, ochránce stáda. Je to etnický a hlavně hospodářský znak, který napovídá o velmi pradávném společném původu Lachů, Valachů, Vlachů, Kustovlachů  a jiných pastevců staré Evropy, kteří však byli asimilováni indoevropským lidem.

Valaši především živlem hornouherským - Slováky i Maďary, na Moravětéž Hanáky a Moravskými Slováky. Laši naopak splynuli s Bílými Chorváty,později byli ovlivněni Moravany, Polany, živlem českým, německým, i slovenským. 


Z pohledu etnografického Lašsko v Česku rozlišujeme dvojí:

Moravské a Slezské,
z pohledu hospodářského: nížinné a horalské.

Male-lassko

Moravské Lašsko, oblast etnograficky pestřejší a národnostně málo diferencovaná, je na severozápadě lemována řekou Odrou, na východě Ostravicí. Jihovýchodní hranicí je hřeben Zadních hor - od Konečné až k Trojačce u Bumbálky. Jihozápadní stranu území lemuje hřeben Radhošťských hor, přes Pindulu hřebenem Hodslavských vrchů dolů přes Hostašovice a Starojickou Lhotu k Jeseníku n.O.

Přirozenými kulturními centry Moravského Lašska byla města Brušperk, Frenštát, Místek, Moravská Ostrava a Příbor.

Slezské Lašsko, region etnograficky chudší a národnostně složitější, na severozápadě pokračuje po levém břehu Odry k Pustějovu, Studénce, ke Klimkovicím, přes Porubu kolem Slezské Ostravy k Vrbicím a Heřmanicím, zaujímá okolí Bohumína, Orlové až ku Karviné. Přes Louky vede Stonavou k Albrechticím, stáčí se přes Domaslavice k Tošanovicím, hřebenem Prašivé k Malému polomu, odtamtud po slovenské hranici ke Konečné. Kulturními centry byla města Frýdek, Frýdlant a Slezská Ostrava.

Přes určité rozdíly v zachování lidové kultury Moravského a Slezského Lašska pojímáme tento region do jednoho celku, který vyrůstal ze společných kořenů "Moravskoslezské Lašsko" zahrnuje původní obyvatelstvo nížin, podhůří i hor. Rolníky, řemeslníky, pasekáře i salašníky. Kultrurní dědictví lidu, kterého spojuje nejen jazyk, písně, tance, výtvarný projev, ale také jeden genius loci.

(Dle Zdeny Vachové, L. P. 1993)

 

XXX. ľašska polarni expedicyja na ANDREAS HILL (Ondřejnik)

Document-page-001

Pro zvětšení klikněte na obrázek.