Aktuální události

(pro více informací klikněte na titulek události)

6. vlastivědné putování 2024 „K prameni Stonávky“

Kulturně vlastivědný spolek Království lašské   pořádá  ve neděli 9. června  6. vlastivědné putování 2024      „K prameni Stonávky“   V 9.11...

Section Background

Section Background
Background image. Ideal width 1600px with.

Euroregion Velké Lašsko


tvoří rozsáhlé území, které etnograficky spojuje území Česka, Polska i Slovenska. Největší část Velkého Lašska tvoří Slezsko, jak české, tak polské, na české straně pak až k horám Radhošťským zvané Moravské Lašsko, v Polsku pak jižní pohraničí kolem slovenské hranice až k Bieszadám, na Slovensku příhraniční oblasti sousedící s Českem (Kysuce), a také s Polskem - od Hrčavy přes Oravu k Vysokým Tatrám, dále na východ až téměř k hranicím Ukrajiny.
Toto území bylo v dávné minulosti nazýváno Peršany Lachistanem, byzantskými letopisci (Konstantin Porfyrogentos) Bílou Chorvacií, která se rozkládala od západních Krkonoš až k Sanu. Všude tam má i dnes lidová kultura určitý okruh společných znaků, které jsou patrny zejména v nářečí a v hudbě. Píseň vzniká na slově, vliv lašské mluvy se projevil v písních. Nepravidelná stavba, střídání dvoutaktí s trojtaktím, staré církevní tóniny - toto vše je pro rodokmen lašských písní příznačné. Odlišují se tak od muziky slovenské, polské, z moravského Valašska i z moravské Hané. Z hlediska především jazykového nebylo obyvatelstvo těchto krajin ještě v 9. a 10. století ani české, polské či slovenské. Lachové (Lechové, Ljaši) byli obyvatelé neobdělané země (lada, ljachy, lahy, ljechy), kteří se živili lovem a především pastevectvím. Původ jména lze také najít v řeckém lex, t.j. obránce, strážce, nebo ve východní formě lach, lah(Allah) - pastýř, ochránce stáda. Je to etnický a hlavně hospodářský znak, který napovídá o velmi pradávném společném původu Lachů, Valachů, Vlachů, Kustovlachů a jiných pastevců staré Evropy, kteří však byli asimilováni indoevropským lidem. Valaši především živlem hornouherským - Slováky i Maďary, na Moravětéž Hanáky a Moravskými Slováky. Laši naopak splynuli s Bílými Chorváty, později byli ovlivněni Moravany, Polany, živlem českým, německým, i slovenským. Z pohledu etnografického Lašsko v Česku rozlišujeme dvojí: Moravské a Slezské, z pohledu hospodářského: nížinné a horalské. Moravské Lašsko, oblast etnograficky pestřejší a národnostně málo diferencovaná, je na severozápadě lemována řekou Odrou, na východě Ostravicí. Jihovýchodní hranicí je hřeben Zadních hor - od Konečné až k Trojačce u Bumbálky. Jihozápadní stranu území lemuje hřeben Radhošťských hor, přes Pindulu hřebenem Hodslavských vrchů dolů přes Hostašovice a Starojickou Lhotu k Jeseníku n.O. Přirozenými kulturními centry Moravského Lašska byla města Brušperk, Frenštát, Místek, Moravská Ostrava a Příbor. Slezské Lašsko, region etnograficky chudší a národnostně složitější, na severozápadě pokračuje po levém břehu Odry k Pustějovu, Studénce, ke Klimkovicím, přes Porubu kolem Slezské Ostravy k Vrbicím a Heřmanicím, zaujímá okolí Bohumína, Orlové až ku Karviné. Přes Louky vede Stonavou k Albrechticím, stáčí se přes Domaslavice k Tošanovicím, hřebenem Prašivé k Malému polomu, odtamtud po slovenské hranici ke Konečné. Kulturními centry byla města Frýdek, Frýdlant a Slezská Ostrava. Přes určité rozdíly v zachování lidové kultury Moravského a Slezského Lašska pojímáme tento region do jednoho celku, který vyrůstal ze společných kořenů. "Moravskoslezské Lašsko" zahrnuje původní obyvatelstvo nížin, podhůří i hor. Rolníky, řemeslníky, pasekáře i salašníky. Kulturní dědictví lidu, kterého spojuje nejen jazyk, písně, tance, výtvarný projev, ale také jeden genius loci. (Dle Zdeny Vachové, L. P. 1993)

Lašským krajem s písničkou

Section Background

Section Background

Kontakt

S dotazy či připomínkami pište prosím na email:
lasske.kralovstvi@gmail.com